Zahradní jezírka

Plánování a péče o jezírka

Každý, kdo má u svého domu zahradu, si ji snaží zvelebit a uspořádat tak, aby se na ní cítil dobře a rád na ni relaxoval. Často i podle zahrady poznáme povahu jejího majitele. Celkovým trendem poslední doby je návrat k přírodě, což je v poslední době vidět i na zahradách, kde se začínají objevovat místo skalek louky s nevyšlechtěnými rostlinami a zahradní či koupací jezírka….

Než začnete se stavbou jezírka, je nutné dobře naplánovat jeho umístění, velikost a tvar. Následné změny jsou již totiž špatně realizovatelné. Pokud je vaše zahrada dostatečně velká, měli byste zvolit velikost minimálně 12 m² a maximální hloubku alespoň 1 metr. Čím více vody bude obsahovat jezírko, tím rychleji se v něm vytvoří ta správná biologická rovnováha. U malých a mělkých jezírek totiž dochází k velkému kolísání teploty vody a s tím pak velice rychle klesá samočisticí schopnost jezírka.

Při plánování jezírek nesmíte zapomenout na dodržování českých zákonů, kdy obzvláště u velkých jezírek už je nutné i stavební povolení. Dále je třeba dodržovat určité předepsané odstupy od hranic pozemků sousedů.

Zahradní jezírko by mělo mít na jaře a v létě 6 až 8 hodin přímého slunečního svitu. U menších jezírek, která se rychleji prohřívají, by v období poledne měly být alespoň 2-3 hodiny ve stínu. Stín se dá docílit osazením vhodných stromů a keřů, avšak pozor – nesmějí být pěstovány přímo u břehů jezírka. Kořeny by totiž mohly poškodit jezírkovou fólii.

 

Materiály pro stavbu jezírek

Dříve se jezírka vybetonovávala nebo se vyráběla ze sklolaminátu. Dnes se od těchto metod již upouští a pracuje se především se speciálními fóliemi, které jsou vysoce odolné, stoprocentně vodotěsné, elastické a mají vysokou životnost. Musíte však použít pouze speciální fólii vyrobenou pro jezírka. Jiné než jezírkové fólie se časem totiž stávají propustnými a navíc obsahují složky zatěžující životní prostředí.

Fólie pro stavbu jezírek jsou z:

* polyethylenu (PE)

* polyvinylchloridu (PVC)

* kaučukových materiálů

PE a PVC fólie pro stavbu jezírek obsahují změkčovadla a speciální stabilizátory, které je činí trvale elastickými a hlavně odolnými vůči UV záření. Při koupi fólie je lepší zainvestovat a

vybrat radějii fólii o síle 1mm, protože lépe snáší mechanické zatížení než fólie s tloušťkou 0,5 mm.

Jezírková fólie se vždy musí podložit tzv. podkladovou vrstvou tvořenou z geotextilie, která fólii chrání před poškozením. Geotextilie je odolná proti zpuchření a zadrží kořeny i hlodavce.

Důležité je i zakrýt fólii na břehu jezírka. Volně ležící fólie zkřehne a přestane těsnit. Voda z jezírka pak začne prosakovat do země. Proto okraje jezírka musí být dobře zakryty pískem a kameny . Do vody se pak nemůžou dostat žádné živiny z okolní půdy, které by mohly vést k znečištění vody a nárůstu řas.

 

Péče o jezírko

V přírodě rybníky a jezera neustále mění svou tvář. Vodní a bažinné rostliny se stále rozšiřují a rozrůstá se porost rákosí. Na dně se hromadí odumřelé kořeny a části rostlin, listí, na dně tak vzniká kal a hloubka se tak neustále zmenšuje a stává se mělčím. Po deseti a více letech jsou vodní plochy naprosto změněny…často se stává, že tam kde kdysi býval rybník je najednou jen bažina. Takový je bohužel přirozený vývoj každé stojaté vody. Vývoj jezírka v zahradě uměle vytvořeného je s tímto přirozeným procesem velmi srovnatelný, a proto je třeba o vaše zahradní jezírko pečovat. Důležité jsou pravidelné drobné zásahy během roku, díky kterým pak oddálíme velké čištění.

Čištění jezírka

Nejvhodnější dobou pro čištění je podzim, kdy je hladina po suchém létě nízko. Vyberte nebo odčerpejte část vody do předem připravených nádob, abyste pak nemuseli připouštět hodně vody z vodovodu. Nějakým tupým nástrojem vyhrabejte usazené nečistoty a kal, ale dávejte si velký pozor, abyste nepoškodili fólii. Po úklidu jezírka vraťte pomalu pomocí hadice zpět uchovanou vodu z nádob. Toto čištění je dobré provádět pravidelně po jednom či dvou letech, ale pokaždé v jiné části jezírka. V jezírku vám tak vzniknou vrstvy a biotopy různého stáří a s různým složením drobných živočichů, kteří jezírko čistí a jsou tudíž pro jezírko velice prospěšní. Celkovým čištěním jezírka byste totiž o většinu těchto důležitých drobných živočichů přišli.

Časté problémy

Řasy – jsou nejčastějším problémem jezírek, zároveň je to ale problém nejmenší, protože v nově vytvořeném jezírku jsou řasy normálním jevem. Řasy v jezírku upravují množství živin a poté, co se hladina živin v jezírku stabilizuje tak řasy samy většinou vymizí. Řasy můžete z jezírka i vylovit podběrákem. Urychlíte tak proces odbourávání přebytků živin. Dalším pomocníkem v boji proti řasám je vysazení ponořených a plovoucích rostlin, které čerpají živiny přímo z vody a snižují tak jejich obsah ve vodě. Ponořené rostliny do vody uvolňují kyslík důležitý pro vodní živočichy a plovoucí rostliny vytváří na hladině stín a zamezují tak

rychlému ohřívání vody v jezírku. Řasy se v jezírcích objevují především v období letních veder. Z toho důvodu je důležité umístit jezírko na zahradě tak, aby v poledních vedrech bylo alespoň pár hodin zastíněno. Než vám kolem nového jezírka vznikne přirozený stín z okolního porostu, můžete si dočasně pomoci nějakou plachtou.

Přemnožení bakterií – poznat, že se vám v jezírku přemnožily aerobní bakterie, je snadné – voda totiž bude mléčně zakalená. Můžete do vody ponořit bílý talíř, a pokud již po 10 cm pod hladinou není zřetelný, je zde nebezpečí, že jezírko tzv. odumře – všichni živočichové uhynou kvůli nedostatku kyslíku a jezírko se stane hnilobnou břečkou. Zbavit se aerobních bakterií lze pomocí membránového čerpadla, které vhání pod hladinu hadicí s provzdušňovacím kamenem kyslík. Je nutné také odstranit z jezírka i řasy a zbytky rostlin. Pokud talíř těsně pod vodou již nevidíte, pomůže již pouze důkladné vyčištění jezírka. Odčerpání vody, vyčištění dna od kalu, protrhání rostlin a poté můžete začít s pomalým napouštěním jezírka. Před napouštěním ještě zkontrolujte, zda se z břehů nedostávají do jezírka živiny z trávníku.

Hnilobný kal – postupem času se v každém jezírku začne na dně tvořit z rostlinných zbytků kal. Čím je sklon dna pozvolnější, tím rovnoměrněji se rostlinné zbytky rozloží a tím lépe je mohou drobní vodní živočichové redukovat. Pokud je ale dno jezírka příliš příkré a zbytky se usazují jenom a přímo na dně, nestíhají již živočichové tak dobře a rychle pracovat a rozkládat. Tomuto jevu předejdeme jednoduše tím, že na podzim přes jezírko natáhneme sítě, která znemožní, aby do jezírka spadalo větší množství listí.

Zamrzání jezírka – pokud máte jezírko, kde se dobře daří fauně i floře, měli byste jim v zimě umožnit „dýchat“ a nenechat je udusit se pod nánosem ledu. Zabránit tomu lze tak, že založíte jezírko o hloubce minimálně 80 cm. Na podzim necháte stébla orobince, sítin, kosatců nebo puškvorce stát a do vody ještě pro jistotu vložíte svazek rákosu, aby pozvolna mohly odcházet bahenní plyny a kyslík naopak pronikal pod ledem do vody. Prosekávat led sekerou nebo ho jinak odstraňovat není správné. Mohlo by dojít k poškození jezírka a prudkému narušení teploty vody. Navíc myslete i na vlastní bezpečnost! Dnes se dají koupit i zábrany proti zamrznutí z polystyrenu, které se před mrazem položí do vody.

Ztráta vody – v létě se vám může zdát, že hladina vody výrazně poklesla a vy budete mít obavu, jestli z jezírka voda někam neodtéká. Příčinu je však třeba hledat v kapilárním tahu na okrajích jezírka, kde suchá půda může odsávat z jezírka vodu. Musíte proto zkontrolovat zda jsou konce fólie na okrajích kolmé a dobře tak oddělují jezírko od půdy. Kapilární tah může vzniknout i uvnitř izolace, pokud vyschne tzv. bažinná zóna. Toto se vyřeší jedině přirozeným deštěm, který vyschlou bažinu opět obnoví. Nikdy nenapouštějte vyschlé jezírko vodou z vodovodu! Biologická rovnováha by se touto vodou rychle porušila. Pokud i po dešti bude hladina stále klesat, místo na kterém se hladina ustálí, nám prozradí místo, kde je fólie porušena. Díru ve fólii není jednoduché opravit. Nechejte hladinu ještě více klesnout, abyste našli díru, její okolí uvolněte aby fólie kolem díry byla čistá a suchá. Záplatou, která se za studena přivaří či nalepí, lze použít jen u PVC a kaučukových fólií. Polyetylenové fólie se takto jednoduše opravit nedají, a proto požádejte o pomoc odborníka.

Škůdci vodních rostlin – škůdce nejlépe odstraníte tak, že budete odstřihávat napadené listy rostlin

 

Oživení jezírek

Potůčky a vodopády

Pokud vaše jezírko oživíte uměle založeným potůčkem či vodopádem nebude to mít pouze estetický efekt, ale přiváděná voda do jezírka přinese i víc kyslíku. Koryta potůčků se dají velmi jednoduše vymodelovat pomocí fólie stejně jako samotná jezírka. Na fólii se pak doporučuje položit ploché kameny, které dotvoří přirozený vzhled potůčku. Délku potůčku i jeho spád je možné vytvořit podle vašeho přání. Často se potůček staví tak, aby byl přirozeně zakončen vodopádem, což vypadá velmi efektně.

Fontány

Fontány jsou zajímavé nejen opticky, ale spousta majitelů jezírek si je chválí i z důvodu příjemného šplouchavého zvuku, který uklidňuje a navozuje ten správný pocit relaxace. Na trhu naleznete nepřeberné množství druhů fontán. Důležité je fontánu vkusně zakomponovat do jezírka tak, aby její přítomnost nepůsobila rušivě v daném prostředí. Při výběru fontány je důležitý hlavně výkon čerpadla, který do ní bude vhánět vodu. Dále u koupě fontány sledujte i pro jak velkou plochu hladiny je určena. Několik metrů vysoká fontána se nebude hodit pro malé jezírko, kde by mohla způsobovat příliš velký pohyb hladiny a i možnost vylití vody. Základní pravidlo, kterým byste se měli řídit je: maximální výška fontány by neměla být větší než poloměr jezírka. Pokud však fontána není uprostřed jezírka, musíme brát jako určující rozměr pro výšku vodotrysku vzdálenost k nejbližšímu břehu. U menších jezírek se doporučuje klidnější typ fontány – malý vodní zvon nebo chrlič.

Osvětlení jezírka

V noci za pomocí šikovně umístěných světýlek, lze vytvořit velice okouzlující efekty na vodní hladině. I když se světýlka zpočátku nezdají být příliš v souladu s přírodou, díky osvětlení pak ale můžeme pozorovat vodní život. Zdroj světla je totiž zajímavý pro všechny obyvatele jezírka a vždy přitáhne jejich pozornost. Světla můžeme umístit jen do okolí jezírka nebo si dát práci a umístit světlomety pod hladinu. Zásadou v osvětlování jezírka je střídmost. Stačí opravdu málo a i to udělá obrovskou parádu na celkovém dojmu.

 

Kvalita vody v jezírku

Správná kvalita vody v jezírku určuje jeho správný vývoj. Nejdůležitějšími faktory jsou teplota vody a její pH. U prvního napuštění jezírka se většinou používá voda z vodovodu. Je dobré předem zjistit její pH a tvrdost vody. Na stupeň tvrdosti své vodovodní vody se můžete klidně zeptat vaší vodárny. Vodní živočichové a rostliny mají nejraději, když je voda středně tvrdá. Stupeň pH se zjišťuje pomocí testovacích proužků, které běžně seženete v akvaristických potřebách. Na proužcích je 14ti dílná stupnice, kde hodnota 7 je neutrální. Čím víc je ukazatel pod 7, tím je voda kyselejší, čím víc hodnotu 7 překračuje, tím je voda zásaditější. Voda z kohoutku mívá hodnotu pH mezi 6,5 až 7. Okrasným rybkám v jezírcích vyhovuje pH 6-9. Mimo tyto hodnoty může docházet k úhynu zvířat. K překyselení vody dochází, pokud jezírko doplňujeme dešťovou vodou. Proto je vždy před doplněním dobré tuto vodu zkontrolovat ještě před napuštěním do jezírka. V létě se voda hodně z jezírek vypařuje. Pokud bychom ale do teplého jezírka najednou vlili studenou vodu z vodovodu, mohli by živočichové i rostliny utrpět teplotní šok. Jednoduchým řešením je vodu do jezírka přivést pomocí hadice, na kterou nasadíme zahradní rozprašovač a vodu tak do jezírka necháme stříkat po maličkých kapičkách, které se po cestě již oteplí. Pokud však jezírko naplňujeme vodou poprvé, můžeme vodu přivádět do jezírka přímo ale pomalým proudem bez rozprašovače. Při napouštění se zvíří nejmenší drobné částice podloží a ty zakalí vodu. Po dvou dnech se ale voda sama vyčistí.